O Mallorce

Geografie

Mallorca je největší ostrov z Baleárského soustroví, pod které spadá mnohem menší Menorca, diskotékami proslulá Ibiza a často přehlížená Formentera. A samozřejmě mnoho dalších menších ostrůvků. Nachází se ve Středozemním moři, necelých 200 km jihovýchodně od Barcelony.

Velikost ostrova není příliš velká. Mallorca má rozlohu 3.640 km², což je o něco málo víc, než je rozloha Karlovarského kraje. Žije zde necelý milion stálých obyvatel. Počet "obyvatel" ale narůstá každý rok hlavněv letní sezóně. Mallorcu ročně navštíví okolo 12 milionů turistů.

A není se čemu divit. Mallorca nabízí rozmanité možnosti od pláží, sporotvního vyžití, nebo návštěvu pohoří Tramuntana. To od roku 2011 najdeš zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Pohoří se táhne podél celého severního pobřeží Mallorcy od ostrova Sa Dragonera, po poloostrov Formentor. Geologicky se ale dá říct, že se pohoří táhne od Ibizi až po Menorcu. Nejvyšší horou Mallorcy je Puig Major (1.436 m).

Na jižní straně ostrova najdeš mnohem menší pohoří Serra de Llevant s výškou do 550 m. Zpravidla se jedná o téměř samostatné vrcholky.

Podél celého pobřeží o délce přibližně 550 km se nachází mnoho pláží, zálivů a zátok. Záliv, který určitě nemineš, je Bahía de Palma na jihozápadní straně ostrova. Centrem zálivu, a zároveň centrem celého ostrova, je Palma de Mallorca – hlavní město autonomní oblasti Baleárské ostrovy.

Historie

První zmínky o osídlení ostrova jsou přibližně z doby 4.000 př. n. l. Velmi významné období je 2. tisíciletí před Kristem, přibližně v obdobích 1.400 – 1.200 př. n. l. Období se nazývá talayotské a z této doby pochází několik nalezišť původních obydlí — talayotů. Obyvatelé ostrov v té době bránili praky a byli nazýváni jako "Mallorquí". Odtud pravděpodobně plyne i název ostrova. V překladu se jedná o výraz pro "ty, co vrhají kameny". Jde ale pouze o jednu z mnoha teorií. Traduje se, že "majorkýnci" dokázali potopit nepřátelské lodě na vzdálenost 200 – 300 m.

Dobýt Mallorcu se podařilo Římanům v roce 123 př. n. l. Dřevěné lodě potažené kůži vydržely nárazy kamenů a Římané připojili ostrovy Mallorcu a Menorcu pod Římskou říši. Ostrovy pojmenovali jako Balearis Major a Balearis Menor – odtud další z možných vzniků místních názvů.

Několik staletí historii ostrova zastírají mnohá tajemství. A tak přeskočím až na začátek 10. století, kdy se nadvlády ujali Arabové. Ti ve své době ovládali celé jižní Španělsko a vliv arabské kultury je zde patrný do dnes. Ať už v architektuře, kultuře, nebo v jazyce. Z toho, co se dochovalo, lze odhadnout, že ostrov v této době vzkvétal. Zajímavostí, kterou určitě stojí za shlédnutí, jsou pozůstatky arabských lázní v Palmě. Jde o jediné pozůstatky arabských lázně na ostrově, kterých zde v době "největší slávy" bylo několik set.

Vše se změnilo koncem roku 1229. V září vyplulo španělské královské loďstvo pod vedením krále Jakuba I. Aragonského, zvaného "dobyvatel", směrem k Mallorce, aby byl ostrov připojen pod království. Dělo se tak za účelem upevnit křesťanství na celém pyrenejském poloostrově. Během několika měsíců ostrov dobyli, muslimské obyvatelstvo pobili, a nastolili křesťanství. Jedním ze symbolů ukázky křesťanské nadvlády byla stavba katedrály v Palmě. Stavbě katedrály předcházelo zbourání mešity. Samotná katedrála nyní stojí na jejích základech.

Pro místní obyvatele nastalo velmi turbulentní období. Baleárské ostrovy byly španělským královstvím opomíjeny v důsledku zámořských objevů. Ostrovy si procházely pirátskými nájezdy, revolucemi a střídavými obdobími rozkvětu a úpadku.

Ostrovní ekonomika byla vždy závislá především na zemědělství. To se začalo měnit již na začátku 20. století. Významná byla ovšem až 50. a 60. léta 20. století, kdy se cestovní ruch začal aktivně rozšiřovat, bylo otevřeno mezinárodní letiště a započala výstavba hotelových komplexů.

Kultura

Kultura, a dá se říct i mentalita obyvatel, každé části Španělska je trochu jiná. Značná část obyvatel Mallorcy jsou věřící křesťané. Což jistě souvisí nejen s historií ostrova, ale celého Španělska. A je to znát i na počtu kostelů na ostrově. Mallorčani jsou velmi vlídní a přátelští (dokud je nebudeš chtít naštvat). Oficiálním jazykem je španělština a katalánština. Mallorčani ale nejsou katalánci a mají i svůj jazyk "mallorquí", který lze považovat za katalánský dialekt. Bez problémů se ale domluvíš i anglicky. Jen drobné doporučení – nauč se aspoň pár slovíček španělsky a hned budeš s místními nejlepší kamarád.

Mallorca je známá také různými festivaly, které se zde v průběhu roku konají. Součástí těchto festivalů jsou tradiční tance, průvody gegantů a taky spousta jídla a pití. Mezi nejznámější pochutiny určitě patří jamón [čti chamon], paella [paeja], churros a z nápojů cerveza (prostě pivo), víno a především tinto de verano. Sangríu zmiňovat nebudu, ta je pro turisty. A místo ní si objednej právě tinto, což je červené víno s vermutem a citronovou nebo pomerančovou limonádou. A pokud máš hlad a chceš si připravit něco typicky španělského doma, podívej se do sekce Recepty.